Odborné texty

Odborné texty

Zdravotní péče o lidi bez domova

Armáda spásy varuje: chybí ambulantní zdravotní centra pro lidi bez domova

Zejména na podzim a v zimě přibývá akutních zdravotních ošetření lidí bez domova. Základní ošetření poskytují přímo v ulicích terénní pracovníci Armády spásy.

Nejčastějšími důvody, proč lidé bez domova vyhledávají zdravotní ošetření, jsou onemocnění horních a dolních cest dýchacích a chronické rány. „Ošetření tedy tito lidé vyhledávají v naprosté většině s akutní zdravotní potřebou, která je navíc zjevná na první pohled. Méně obtěžujícím příznakům nepřikládají takový význam, a proto přicházejí až s rozvinutými závažnými stavy,“ vysvětluje ze své praxe MUDr. Andrea Pekárková, praktická lékařka se zaměřením na pouliční medicínu v Armádě spásy a doplňuje: „pacienti bez domova v mnoha případech přicházejí se stížností na bolest, požadují léky k jejímu ztišení. Řešení zdravotního problému pro ně není v danou chvíli prioritou, jelikož zdraví je hodnota spojená s budoucností a ta je pro člověka bez domova vždy nejistá.

Zdravotní problémy lidí bez domova

Mezi nejčastější zdravotní potíže u lidí bez domova patří: bércové vředy, svrab, kožní infekce, mykózy dolních končetin, kardiovaskulární choroby, cukrovka, ale také epilepsie a většině lidí bez domova by mohla být přisouzena psychiatrická diagnóza. Zdravotní stav lidí bez domova bývá zhoršen mnoha rizikovými faktory. „nedostatečně plnohodnotná výživa a stravování v nehygienických podmínkách je zásadním problémem, který souvisí s celkovou imunitou jedince. Nedostatek proteinů, vápníku a vitamínů ve spojení s nadměrným příjmem nekvalitního alkoholu způsobuje sníženou funkci imunitního systému, organismus je potom oslabený v boji proti mikrobům,“ vysvětluje MUDr. Andrea Pekárková. Dalším problémem je nedostatek pitné vody a vody k osobní hygieně – provizorní obydlí nedisponují koupelnou a toaletou, proto konání potřeby se odehrává v blízkosti těchto přístřešků, to přispívá k šíření chorob, např. žloutenky typu A. Příčinou řady chorobných stavů, jako je např. jaterní cirhóza, je závislost na návykových látkách. Rizikovým zdravotním faktorem je nebezpečný způsob vytápění v přístřešcích a rozdělávání ohně. Uhoření, popáleniny, ale také otrava oxidem uhelnatým nejsou výjimkou. V zimních měsících také hrozí podchlazení organismu nebo omrznutí akrálních – koncových částí těla jako jsou prsty končetin, nos, uši, brada, apod. Těžké omrzliny bývají důvodem k amputacím končetinových částí v různých výškách, čímž dochází k invalidizaci jedince. Úmrtí na celkové podchlazení je u nás většinou spojeno s alkoholovým opojením.

Pouliční medicína a koncepce zdravotní péče pro lidi bez domova

Na základě našich dosavadních zkušeností a zkušeností ze zahraničí vznikla koncepce zdravotní péče pro lidi bez domova. Tato koncepce stojí částečně mimo systém veřejného zdravotnictví, není ale zcela nezávislá a počítá se spoluprácí oficiálních zdravotnických zařízení. 6Základní složky představují: terénní práci, ambulantní zdravotnická centra a lůžkovou péči,“ zdůrazňuje doktorka Pekárková, která je průkopnicí pouliční medicíny Armády spásy v České republice.

Mnoho klientů bývá dlouho ošetřováno terénními pracovníky v místech, kde se pohybují. Kvalita a úroveň péče závisí na personálu, který je ochoten takto pracovat. „Nejméně náročný způsob je využití terénních pracovníků sociálních služeb. Každý terénní pracovník by měl mít kurz první pomoci a měl by být schopen poskytnout první pomoc, ošetřit rány a identifikovat nemocné nebo nemocí ohrožené osoby,“ říká Jan F. Krupa, ředitel sociálních služeb Armády spásy v České republice.

Z ulice do nemocnice/z nemocnice na ulici

Vzhledem k tomu, že koncepce pouliční medicíny u nás dosud nevstoupila v praxi v plné šíři a kapacitě, lidé bez domova jsou častými klienty záchranné služby, příjmových ambulancí nemocnic a dalších zařízení poskytujících akutní péči. Zjevnou bariérou, která nejvíce zdravotníky odpuzuje, je nízký stupeň hygieny člověka bez domova. Zápach, špinavý oděv, zavšivení, zablešení, svrab, apod., – to vše vyvolává v personálu zdravotnických služeb odpor. Člověk, který se dostane do nemocnice a po hospitalizaci je propuštěn do „domácí“ péče, nemá kam jít a často opět končí na ulici. V některých případech se zdravotnická zařízení zdráhají nemocné ošetřit, protože lidé bez domova nedisponují dokladem o zdravotním pojištění. „Někdy se setkáváme i s mýtem, že dotyčný pro dlouhodobé neplacení zdravotního pojištění není pojištěn, což je nesmysl, ze zákona je pojištěn každý občan České republiky.“ vysvětluje Jan F. Krupa.

Problémem je rovněž propuštění člověka bez domova po hospitalizaci. „Praxe je taková, že neexistuje následná zdravotní péče o lidi bez domova po propuštění z nemocnice, po hospitalizaci. Člověk se v řadě případů musí vrátit přímo na ulici, čímž se jeho zdravotní stav opět zhoršuje.

DSC_6437Domovy Přístav – domovy se zvláštním režimem pro lidi bez domova

Podle Armády spásy chybí sociálně zdravotní pobytová zařízení pro lidi bez domova se zdravotním handicapem, či sníženou soběstačností z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, demencí, apod. Armáda spásy v těchto dnech otevírá třetí zařízení – domov Přístav se zvláštním režimem pro lidi bez domova v Moravskoslezském kraji. „Naším cílem do budoucna je otevřít tuto službu ideálně ve všech krajích České republiky,“ doplňuje Jan F. Krupa z Armády spásy.

Vize a cíle Armády spásy ve zdravotní péči o lidi bez domova

  • Rozvoj zdravotních služeb pro lidi bez domova je jedním ze strategických cílů Armády spásy.
  • Zřízení terénní ošetřovatelské služby ve všech městech, kde Armáda spásy působí. Součástí této služby by ve velkých městech měla být pojízdná ambulance.
  • Zřízení ordinací praktického lékaře pro lidi bez domova v Ostravě a v Brně. Nedílnou součástí by měla být i zajištění psychiatrické péče a prohlubování spolupráce s odbornými lékaři (zubař, gynekolog, apod.).
  • Strategický plán následné zdravotní péče pro lidi bez domova propuštěné z nemocnic po hospitalizaci, budování středisek respitní péče.
  • Otevření min. jednoho domova Přístav v každém regionu ČR. Specializace domovů Přístav dle diagnóz.

V současné době poskytuje Armáda spásy zdravotní péči pro lidi bez domova ve třech ošetřovnách, a to v Praze, Brně a Ostravě. Ošetřovny jsou součástí azylových domů. Pro zřízení ordinací je nezbytné získat atestované lékaře. Od začátku roku do konce srpna 2015 navštívilo ošetřovny Armády spásy:

Praha – 1301 osob, z toho: 935 mužů a 366 žen

Brno – 1513 osob, z toho: 1093 mužů a 420 žen

Ostrava – 310 osob, z toho: 279 mužů a 31 žen


poulicni_medicina_ukazka_01_1V roce 2015 vydala Armáda spásy v češtině publikaci „Průvodce pouliční medicínou“ Dr. Jima Witherse. Lze ji zakoupit na ústředí Armády spásy (ustredi@armadaspasy.cz) za cenu 50,- Kč. Zde si můžete prohlédnout několik úvodních stránek (klikněte na obrázek).

 

 

 

 

 

 


Fotografie z tiskové konference Armády spásy na téma zdravotní péče o lidi bez domova, za účasti Prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc., a z Domova Přístav.

 


Ke stažení:

Koncepce sociálního bydlení