Pana Ivoše poprvé kontaktovali terénní sociální pracovníci v polovině dubna. V té době přespával v malém lesíku v Porubě – jeho jediným útekám byla stará psí bouda.
Při prvním setkání mu pracovníci představili služby Armády spásy a nastínili možnosti, jak by mohl svou nepříznivou situaci začít řešit. Kromě poradenství mu také nabídli malou pozornost – šálek horké kávy a instantní polévku.
Po měsíci ho pracovníci znovu navštívili během odpolední směny a znovu mu nabídli pomoc. Tentokrát jim pan Ivoš přislíbil, že dorazí do denního centra. Nikdo ale netušil, že se objeví ještě ten stejný den – ve 16:00 hodin zaklepal na dveře kanceláře. Pracovníci ho překvapeně přivítali a nabídli mu možnost zůstat v denním centru do otevření noclehárny. Pan Ivoš ale odmítl s tím, že si musí sbalit své cenné věci v boudě. Slíbil však, že příjde hned ráno.
A jak řekl, tak udělal. Druhý den dorazil, ale přišel s vážným problémem – parazity. Na denním centru mu bylo umožněno využít hygienické zázemí, dostal přípravek proti parazitům a nové ošacení. Jakmile dokončil hygienu, sociální pracovníci začali řešit jeho finanční situaci, protože neměl žádné prostředky. To byl klíčový bod, který mu mohl zajistit možnost pravidelného přespání v noclehárně.
Byla zahájena jeho evidence na úřadu práce a podány žádosti o dávky hmotné nouze. Jelikož proces jejich schválení trvá delší dobu, pan Ivoš měl první tři noci v noclehárně zdarma a několik dalších nocí mu bylo uhrazeno pomocí Nocleženky. Když už měl zařízenou finanční podporu, požádal o azylový dům. Brzy poté, co obdržel první finanční pomoc, se však ukázalo, že má neplatný občanský průkaz. Sociální pracovníci ho tedy doprovodili na magistrát města Ostravy, kde úspěšně vyřídil nový doklad.
V polovině června pan Ivoš přešel do azylového domu. Nezapomněl se zastavit za terénními pracovníky, aby se s nimi rozloučil a poděkoval jim za pomoc. Do budoucna mu přejeme hodně úěspěchů a doufáme, že jeho nová cesta povede ke stabilnějšímu a lepšímu životu.
Ilustrační foto: Jindřich Štreit