Světový den bezdomovectví, který vznikl z diskuzí mezi humanitárními pracovníky z celého světa, se poprvé konal 10. října 2010. Od té doby připadá vždy na tento den a koná se ve více než 100 zemích světa. V České republice se otázkou bezdomovectví zabývá Armáda spásy, která je jedním z největších poskytovatelů sociálních služeb lidem bez domova.
Sloganem Světového dne bezdomovectví je „locals act locally on a global day“, tedy „místní jednají lokálně v celosvětový den“. Jeho cílem je upozornit na potřeby lidí bez domova na místní úrovni a zároveň dát společnosti příležitost reagovat na tento celosvětový problém.
Přibližně 150 milionů lidí na celém světě nemá domov. To jsou 2 % světové populace. V České republice je to podle Armády spásy 30 – 70 tisíc lidí. „Ve společnosti panuje všeobecná představa o tom, co znamená být bez domova. Mnoho lidí si myslí, že člověk bez domova musí být na ulici. To ovšem není tak jednoduché. Pokud člověk nemá domov, považujeme ho za bezdomovce. Proto je důležité se zamyslet nad tím, koho budeme zahrnovat do této skupiny lidí. Zda pouze osoby spící na ulici nebo i ty, kteří spí v noclehárnách a azylových domech. Teoreticky je bezdomovcem každý, kdo bydlí nestandardně, tedy třeba i v komerčních ubytovnách, u známých apod. V tomto případě by ta čísla byla ještě vyšší,“ komentuje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
V důsledku první vlny pandemie Covid-19 navíc počet lidí bez domova vzrostl. „Lidé, kteří přišli v důsledku koronavirové krize o práci a bydleli na ubytovnách zaměstnavatele, o toto ubytování přišli,“ upozorňuje Jan František Krupa.
Je důležité si uvědomit, že člověkem bez domova se může stát kdokoli. Mohou to být lidé z bohatého i chudého prostředí, vzdělaní i nevzdělaní, lidé zdraví i s chronickým onemocněním. „Na jaře provozovala Armáda spásy v Praze dva hostely, kde našla útočiště například i paní B., které je 75 let. 25 let žila na ulici, 25 let mimo systém, bez občanského průkazu, pojištění a zcela bez podpory. Přitom je to vystudovaná inženýrka a hovoří třemi jazyky. Je tedy důležité zdůraznit, že ani vzdělání nehraje v této oblasti až takovou roli,“ doplňuje Jan František Krupa.
Celosvětově lidi bez domova trápí nedostatek příjmů, který jim komplikuje možnost dovolit si platit nájem a pořídit si jídlo. Často nemají přístup k základním potřebám, jako je čistá voda či suché oblečení. Dlouhodobé působení počasí, ať se již jedná o teplo, zimu, déšť nebo sníh, ale i hlad a celkově špatná výživa, má na lidi bez domova neblahé dopady.
Pokud Vám není lhostejný život lidí bez domova, můžete nám přispět a pomoci nám tak v našem úsilí. Děkujeme.
