Nestátní poskytovatelé sociálních služeb sdružení v Platformě 10 dlouhodobě upozorňují na rozdíly v odměňování pracovníků v sociálním segmentu. V České republice totiž platy v organizacích zřizovaných státem výrazně převyšují mzdy v nestátních organizacích. Vyplývá to z dat informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) a Platformy 10.
Sektor sociálních služeb je dlouhodobě finančně podhodnocen a vzhledem k vývoji průměrné mzdy a míře inflace se tato situace ještě prohlubuje. Pokud budeme brát v úvahu prognózu demografického vývoje v České republice, bude se v nadcházejících letech počet klientů-seniorů sociálních služeb dále rozrůstat, ale vzhledem k vývoji financování tohoto sektoru již nyní můžeme sledovat pokles motivace potenciálních nových zaměstnanců a tato tendence se bude stupňovat.
„Trend z covidových let, kdy se každým rokem rozevíraly nůžky mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nestátních neziskových organizacích, se částečně přibrzdil, přesto se situace příliš nelepší,“ sděluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy a mluvčí Platformy 10 sdružující největší z těchto nestátních organizací.
Mezi možnostmi platů u státních organizací a mezd u nestátních poskytovatelů panuje výrazný nepoměr, který ukazuje na nerovnováhu v zabezpečení sociálních služeb. Zaměstnanci nestátních neziskových organizací stále vydělávají v průměru o několik tisíc korun měsíčně méně než jejich kolegové, kteří vykonávají stejnou práci pro organizaci zřizovanou státem, krajem či městem.
Rozdíl mezi průměrem mzdové a platové sféry byl v roce 2022 například u pracovníků sociálních služeb poskytujících domácí péči 2 476 Kč měsíčně. O ještě větší rozdíl se jednalo u pracovníků sociálních služeb v pobytové péči, zde se průměrná odměna lišila o 5 127 Kč.
Největší rozdíly pak byly ve výplatách zdravotních sester bez specializace zaměstnaných v sociálních službách. Ty, které pracují pro nestátní organizace, měly na výplatní pásce průměrně o 16 381 Kč méně než jejich kolegyně z organizací příspěvkových. Roční odměna zdravotních sester v neziskovém sektoru je tak až o 200 000 Kč nižší. Nerovné nastavení tak vede k malé motivaci k nástupu do práce v neziskovém sektoru a neustálému nedostatku tohoto druhu personálu.
Na tuto problematiku upozorňuje kampaň www.stejnaodmena.cz, se kterou přišla Platforma 10. Její zástupci se jednoznačně shodují na tom, že za stejnou práci, popsanou v zákoně o sociálních službách, má být stejná odměna. Za jedno jsou i v tom, že je zapotřebí systémová změna financování sociálních služeb tak, aby se zásadní bariéra pro rovnocenné odměňování lidí v sociálních službách odstranila.
„Úhrada od klientů sociálních služeb zdaleka nepokryje kompletní náklady za odvedenou práci a příspěvkové organizace je hradí díky dotacím od svých zřizovatelů. Pro nestátní poskytovatele jsou ale dotace krajů, měst a obcí nenárokové, a tak stále bojují s nedostatkem finančních prostředků, přestože za stát vykonávají stejnou práci, ve stejném rozsahu i kvalitě,“ doplňuje Jan František Krupa.
Kromě rozdílu v odměňování mezi veřejným a nestátním sektorem sociálních služeb upozorňuje kampaň Stejná odměna také na netransparentní systém financování sociálních služeb v jednotlivých regionech ČR. V různých regionech totiž platí při rozdělování dotací různá pravidla. Mnoho let také trvá nevyhovující dotační praxe, kdy je o přidělování dotací do sociálních služeb neziskových organizací rozhodováno až po začátku období, kterého se dotace týkají. Dochází tak každoročně k situaci, kdy organizace poskytující sociální služby vyplácejí své mzdy „na dluh“ s nejistotou, zda a kolik prostředků na jejich vyplacení od státu a samospráv dostanou.
„Hledáme konsensus v obou komorách Parlamentu ČR, na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ve Vládě ČR, s představiteli krajů, se Svazem měst a obcí, jednáme se zástupci odborů a formulujeme společné stanovisko v rámci Unií zaměstnavatelských svazů – sociální sekce, jejíž jsme někteří členy. Předkládáme návrhy spravedlivých řešení financování sociálních služeb a nabízíme i jejich pilotní ověřování v našich organizacích,“ vypočítává aktivity Platformy 10 Jiří Lodr, prezident České rady sociálních služeb. Vyjednávání přitom probíhá během přípravy velké novely zákona o sociálních službách, která by měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2025 a upravovat i otázku financování.
