Stanovisko Armády spásy k situaci v Centru sociálních služeb Josefa Korbela v Brně

Armáda spásy se od září 2023 zabývá nařčeními ze šikany v Centru sociálních služeb Josefa Korbela (CSSJK) v Brně. Vedení Armády spásy situaci vnímá jako velmi závažnou a důsledně ji řeší. Byla provedena podrobná interní šetření, jehož se osobně účastnili národní ředitel sociálních služeb, Jan František Krupa a národní velitel Armády spásy, Richard de Vree.


Šetření obvinění ze šikany

Na základě nařčení ze šikany ze strany pana Ing. Ivana Borka, ředitele brněnské pobočky, provedla Armáda spásy důkladné šetření. Národní ředitel sociálních služeb Jan František Krupa se osobně setkal nejen se zaměstnanci, kteří si stěžovali, ale také s dalšími pracovníky, aby získal co nejkomplexnější pohled na situaci. Pro zajištění objektivity sestavil tříčlennou komisi, která tyto pohovory vedla. Výsledkem šetření bylo zjištění, že ačkoli se v komunikaci ředitele vyskytly nedostatky, žádné známky šikany se neprokázaly.

„Nařčení ze šikany považujeme za velmi závažné a vždy jim chceme věnovat maximální pozornost. Od počátku jsem k celé záležitosti přistupoval s plnou vážností a důkladně prověřoval všechny podněty, jak od stěžujících si zaměstnanců, tak od dalších kolegů. I když jsme odhalili problémy v komunikaci a procesních záležitostech, žádné důkazy o šikaně jsme nenašli. Je pro nás klíčové, aby pracovní prostředí v Armádě spásy bylo bezpečné a férové pro všechny zaměstnance, a tyto záležitosti nikdy nechceme podcenit,“ sděluje Jan František Krupa.

Stížnost byla následně podána i národnímu veliteli Armády spásy, který provedl osobní návštěvu v zařízení v lednu letošního roku a dospěl ke shodným výsledkům.

Stížnost byla rovněž podána Ministerstvu spravedlnosti, inspektorátu práce a mezinárodnímu ústředí Armády spásy. Inspektorát provedl kontrolu celého pracoviště v období leden – duben 2024 a našel 22 pochybení. Některé z nich byly obratem vyřešeny. „Obrátili jsme se na inspektorát s rozporem řady těchto připomínek, protože u některých jsme došli k názoru, že nejsou dostatečně ověřené, případně záleží na jejich výkladu. V této záležitosti očekáváme další řízení, jehož výsledek budeme respektovat a vyvodíme z něj příslušné důsledky,“ doplňuje Jan František Krupa.

Nenahlášený pracovní úraz

Pokud jde o nenahlášený pracovní úraz, došlo k nejasnostem mezi zaměstnancem a vedením CSSJK v Brně. Ačkoli úraz nebyl řádně zaznamenán, Armáda spásy se rozhodla zaměstnance podpořit, a náhrady byly vyplaceny v plném rozsahu.

Obvinění z plýtvání potravinami

V obvinění se sděluje, že potraviny byly záměrně rozdělovány až po 17. hodině, a tak docházelo často k jejich znehodnocení a tím k plýtvání.

Potraviny o různém množství a sortimentu, které Armádě spásy nepravidelně zaváží Potravinová banka, jsou nejprve distribuovány klientům v nízkoprahovém denním centru a následně v 17 hod (po uzavření nízkoprahového denního centra) připraveny k výdeji pro klienty azylového domu. V minulosti docházelo ke zneužívání potravinové pomoci ze strany několika zaměstnanců. Klíčovým krokem ředitele Ivana Borka bylo zavedení přísnějších opatření a minimalizace počtu osob, které k potravinám mají přístup.

Kamerové kontroly

V souvislosti s kamerovými kontrolami Armáda spásy zjistila, že ne všichni zaměstnanci byli dostatečně informováni o umístění kamer a tři kamery skutečně snímaly prostory, které, byť původně měly jiný účel, v daném období již sloužily například jako denní místnost zaměstnanců. Tyto tři nadbytečné kamery byly následně zaslepeny a byla aktualizována vnitřní pravidla s důrazem na informovanost všech zaměstnanců.

Celé řešení stížnosti na kamerový systém mělo být podle národního ředitele vyřešeno rychleji. Pověřenec pro GDPR a přímý nadřízený následně s ředitelem CSSJK Ivanem Borkem probrali i etický rozměr případného používání kamer pro účel kontroly práce zaměstnanců, k čemuž nejsou určeny.

Sesazení pracovnice, nevhodné pracovní místo či zákaz bohoslužeb

Zjištění ukázala, že změna pracovní náplně pracovnice a s tím spojená změna pracoviště byly výsledkem rozhodnutí souvisejícího s organizačními změnami a nebyly motivovány osobními důvody ani záměrnou snahou ji poškodit. Nová pracovní náplň však mohla být dotčenou pracovnicí vnímána jako méně výhodná, což vyvolalo nespokojenost. Armáda spásy uznává, že tento přesun mohl být lépe komunikován, a do budoucna se zavazuje zajistit, aby podobné změny byly řešeny s větší citlivostí a respektem k zaměstnancům.

Obvinění týkající se nevhodných pracovních podmínek této pracovnice bylo rovněž prověřeno. Armáda spásy se zabývala kvalitou pracovního prostředí a zjistila, že pracovní podmínky splňují standardy potřebné pro výkon pracovních povinností.

Zároveň u jiné pracovnice došlo k dočasnému přesunu do jiné kanceláře z důvodu nutnosti provést technické úpravy. Toto dočasné pracoviště zcela nesplňovalo všechny požadované parametry pro její pozici, protože šlo o průchozí prostor, jednalo se ale o krátkou a omezenou dobu.

Ohledně obvinění ze zákazu bohoslužeb Armáda spásy zdůrazňuje, že podporuje duchovní svobodu a účast na bohoslužbách. Jedné kolegyni bylo nicméně doporučeno, aby v případě zájmu navštěvovala bohoslužby Armády spásy v místě sboru, a aby se vyhnula účasti na bohoslužbách během pracovní doby s klienty. Její přítomnost často vedla ke konfliktům, a uživatelé, kteří s ní v minulosti měli neshody, nechtěli na bohoslužby chodit.

Pokud však vznikly jakékoli nesrovnalosti či nejasnosti v komunikaci ohledně této situace, Armáda spásy je odhodlána tato nedorozumění vyřešit, aby zajistila, že duchovní potřeby zaměstnanců i klientů budou respektovány.

Fluktuace zaměstnanců a pracovní podmínky

V souvislosti s fluktuací zaměstnanců brněnské pobočky Armáda spásy prověřila situaci a zjistila, že počet odchodů zaměstnanců za sledované období od roku 2023 je vyšší než u jiných poboček. Větší část odcházejících lidí ukončila pracovní poměr v Armádě spásy v roce 2024 poté, co se situace koncem loňského roku v týmu významně zhoršila, a to vlivem vyostření atmosféry způsobené osobami, které se neztotožňovaly s pravidly nastavenými v Armádě spásy.

Brněnská pobočka poskytuje návazné služby na ‚mokré denní centrum‘, které zajišťuje v blízkosti jiná organizace, a proto odchod zaměstnanců v roce 2024 souvisí i s větším počtem náročných uživatelů závislých na návykových látkách, což představuje pro personál výrazně vyšší zátěž než v minulosti.

Pracovní podmínky, stejně jako celý proces řízení lidských zdrojů, budou v dalším období pravidelně kontrolovány a věříme, že se situace v týmu bude postupně zlepšovat.

Rozhodnutí o interním řešení bez externí pomoci

Armáda spásy obdržela nabídku spolupráce s organizací Mobbing Free Institut, která se specializuje na prevenci a řešení šikany na pracovištích. Tuto pomoc se však rozhodla nepřijmout, jednak pro přesvědčení, že bude schopna tuto situaci prošetřit vlastními silami, jednak pro neznalost tohoto subjektu.

To však neznamená, že by Armáda spásy uzavřela dveře externí pomoci nebo byla neochotná hledat nové cesty k řešení případných stížností a problémů.

Postoj k vedení brněnské pobočky

Armáda spásy nadále podporuje současné vedení brněnské pobočky v čele s panem Ing. Ivanem Borkem. Řediteli Borkovi byly vytknuty komunikační nedostatky a relevantní body ze zprávy inspektorátu práce, které však nejsou důvodem k rozvázání pracovního poměru. Klíčová obvinění ze šikany se neprokázala a zaměstnanci mimo stěžující si skupinu toto podezření nepotvrdili.

„Armáda spásy si plně uvědomuje vážnost situace a bude nadále reagovat na případné další podněty a stížnosti. Jejím hlavním cílem zůstává poskytování kvalitních sociálních služeb lidem v nouzi. Zároveň bere v úvahu názory a podněty svých zaměstnanců a je odhodlána zajistit prostředí, které podporuje vzájemný respekt a spolupráci. V příštím týdnu navštívíme středisko spolu s dvěma členy managementu a předsedou odborové organizace za účelem zjištění současné atmosféry na pracovišti, povzbuzení místního týmu a nabídnutí podpory v oblasti péče o zaměstnance a rozvoje kvality služeb. Děkujeme všem zaměstnancům za jejich trpělivost a podporu v této náročné době,“ uvádí na závěr Jan František Krupa.