Armáda spásy věří, že nejlepší formou pomoci je péče o celého člověka, proto v rámci svých sociálních služeb nabízí také duchovní péči. Ta je určena všem, bez ohledu na vyznání. Armáda spásy byla také první organizací, která nabízela kaplanskou službu ve věznicích.
„Armáda spásy se vždy řídila jejím sloganem „Soup, Soap, Salvation“, tedy polévka, mýdlo a spasení. Je pro nás důležité starat se o zdraví člověka, o jeho důstojnost, ale i jeho duši,“ říká koordinátorka kaplanství v sociálních službách, majorka Ardi van Hattem.
Duchovní péče je péče, která rozpoznává potřeby lidského ducha v době, kdy čelí traumatu, nemoci nebo zármutku, a na tyto potřeby reaguje. Může znamenat i potřebu nalezení smyslu, vlastní hodnoty, sebevyjádření, podpory ve víře, případně touhy po obřadu či modlitbě, svátosti, nebo jen vnímavého posluchače.
Armáda spásy poskytuje duchovní péči ve všech svých sociálních službách. Nabízí péči o tělo, jelikož dobré zdraví a fyzická pohoda jsou základní potřeby, které je třeba naplnit ještě před tím, než se řeší ostatní problémy. Svým klientům tedy zajišťuje lékařské prohlídky, poskytuje přístřeší, jídlo a oblečení. Dále nabízí péči o mysl, jelikož většina nově příchozích má psychologické a emocionální problémy, které je třeba řešit, aby se mohli vrátit do normálního života a opět prožívat radost. A v neposlední řadě i péči o ducha. Centra sociálních služeb jsou motivována křesťanskými hodnotami, které jsou zakomponovány do každé aktivity a do každého programu. Nabízené náboženské aktivity přinášejí pocit společenství a stability.
Za duchovní péči zpravidla odpovídá sborový důstojník – duchovní sboru Armády spásy v daném městě. Nabídka duchovních programů může zahrnovat pravidelné bohoslužby konané v daném zařízení, pravidelné studium Bible, setkání křesťanských skupinek, či individuální rozhovory s duchovním. Účast na duchovních programech či setkáních je pro uživatele sociálních služeb vždy dobrovolná. Armáda spásy respektuje práva každého jednotlivce a poskytování služeb není závislé na tom, jakého je uživatel vyznání, či zda je zcela bez vyznání.
„Každému člověku nabízíme evangelium, dobrou zprávu o možnosti odpuštění a nový začátek. A každý člověk má svobodnou volbu toto přijmout či nepřijmout,“ dodává majorka Ardi van Hattem.
Kromě sociálních služeb nabízí Armáda spásy také kaplanskou práci ve věznicích, ta je motivována pomocí bližním, kteří se dostali do složité životní situace. Cílem duchovní péče je rozvíjet duchovní dimenzi člověka. K tomu samozřejmě patří problematika víry v Boha, ale také otázky etických hodnot, smyslu života, svědomí či viny. Těmito otázkami se jistě v určitých fázích života zabývá každý, zvláště pak ten, kdo zažívá trest odnětí svobody.
„Já osobně mám různé zkušenosti. S mnoha lidmi jsem nadále v kontaktu, i když již do azylového domu nedochází. Buďto chodí k nám do sboru AS v Praze, nebo za mnou občas přijdou na nějakou konzultaci. Momentálně mám také dva klienty, s kterými jsem se seznámil v rámci kaplanské služby v sociálních službách (čekali na soud či na nástup trestu), a jsou momentálně ve výkonu trestu. Udržuji s nimi dále kontakt. S jedním si dopisuji a s druhým jsme v kontaktu přes místního kaplana. S dalšími klienty se potkávám na azylovém domě,“ popisuje sborový důstojník/kaplan, kapitán Přemysl Kopeček.
