Mezinárodní den tolerance připadá na 16. listopadu a téma tolerance je do jisté míry dlouholetým posláním Armády spásy a po celém světě se k němu dostává přirozeně během své služby. Slouží totiž v zemích, kde existují náboženské konflikty, kde je obrovský rasový problém, politické problémy, větší či menší nesnášenlivost ve společnosti. Poskytuje své služby bez jakékoli diskriminace a jakkoli se jedná o křesťanskou organizaci, pomáhá všem. Křesťanům, muslimům, židům, ateistům, prostě každému, kdo pomoc potřebuje.
„Nejinak je tomu v České republice. Respekt je jednou z našich základních hodnot, které v Armádě spásy vyznáváme. Respektujeme každého jednotlivce, každou skupinu, každého člověka, ať již má jiný politický názor, jinou sexuální orientaci, jiné náboženské přesvědčení či je z nějakého důvodu nějak vylučován. Ostatně naše hlavní cílová skupina potřebuje velkou míru tolerance a já za sebe jsem moc rád, že je tolerance k lidem bez domova v posledních letech, dokonce i v době covidu, na vzestupu,“ říká Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy a dodává: „Pomáhá tomu osvěta, pomáhá tomu řada dobrých projektů, jako je třeba Nocleženka. Ale myslím si, že to svědčí i o jakémsi zrání společnosti, že si lidé víc a víc uvědomují, že do problémů se může dostat úplně každý, že nikdo nemůže za to, do jaké rodinné situace se narodil, v čem byl vychován, v čem vyrostl, jak na něj co působilo, co se mu kdy v životě stalo, ať již to bylo rodinné onemocnění, ať již to bylo cokoli.“
Jan František Krupa je také velice vděčný za to, že toto téma společnost konečně slyší, že i podpora médií je masivnější a vyjádření k projektu Nocleženka či ke službám pro lidi bez domova se v posledních letech objevují mnohem více. Svědčí to o jisté míře tolerance ve společnosti.
„Myslím si, že je Česká republika obecně hodně tolerantní, určitě nepatříme k těm nejbigotnějším společnostem. Na co si ale myslím, že bychom měli upozornit, je teď (věřím dočasně) akutně vzrůstající intolerance v rámci skupin, které rozděluje a vytváří to, zda člověk je či není očkován proti nemoci covid19. Je potřeba před tím do jisté míry zvednout prst a varovat, abychom se nedostávali do situace, kdy budeme mít obyvatele dvojí kategorie, protože řada lidí, kteří nejsou očkováni, k tomu mají dobrý důvod. Rozumím tomu, že bezpečnost společnosti a zdraví jsou vysoké hodnoty, ale i vztahy ve společnosti mají svoji váhu a já se trochu obávám toho, aby tato větší a větší, řekněme pozitivní diskriminace očkovaných, a jsem jeden z nich, takže nemluvím z druhého břehu, nevedla k větší a větší propasti mezi těmi skupinami. Aby se pokud možno nevytvářely dvě skupiny lidí, protože to samozřejmě k té intoleranci míří,“ hodnotí Jan František Krupa.
Jako velmi důležité vnímá také toleranci mezi zaměstnanci Armády spásy, toleranci zaměstnanců směrem ke klientům a povzbuzení uživatelů služeb ke vzájemnému respektu.
