Z každoročního srovnání mezd a platů nestátního a veřejného sektoru sociálních služeb v ČR vyplývá, že situace se i po letech nelepší a zůstává pro nestátní sektor špatně a nespravedlivě nastavená. Nestátní sektor za stejnou práci není schopen nabídnout svým zaměstnancům stejnou odměnu jako sektor veřejný. Zdroje financování sociálních služeb v nestátním sektoru jsou však do většinové míry totožné se zdroji veřejnými – jedná se o zdroje z rozpočtu MPSV, krajů, měst a obcí. Na tuto nespravedlnost opětovně upozorňuje kampaň Stejná odměna, za kterou stojí Platforma 10, sdružující 10 největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb.
Z nejnovějších dat srovnání situace mezd a platů nestátního[1] a veřejného sektoru sociálních služeb[2] v ČR vyplynulo, že rozdíl mezi průměrem mzdové a platové sféry (nestátní vs veřejné sociální služby) dosahuje u sociálních pracovníků 5 261 Kč měsíčně. Jedná se přitom o náročné pracovní pozice s velkou mírou odpovědnosti a požadovaným vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním. V případě řadových zaměstnanců sociálních služeb na pozicích pracovníků v pobytových sociálních službách (bez nutnosti VŠ či VOŠ vzdělání) čítá tento měsíční rozdíl 3 994 Kč.
Nejvýraznější rozdíl je, stejně jako každý rok, ve srovnání mezd zdravotnického personálu, který je v mnoha sociálních službách potřebný. Všeobecná zdravotní sestra bez specializace si v nestátním segmentu sociálních služeb vydělá měsíčně o 14 863 Kč méně než její kolegyně ve státním (veřejném) sektoru.
Tato dlouhodobá a nespravedlivá situace má za následek trvalý podstav počtu zaměstnanců v nestátním sektoru sociálních služeb a nízkou motivaci ke vstupu do tohoto odvětví. V případě zdravotních sester vede extrémní rozdíl v ohodnocení k zásadnímu nedostatku tohoto druhu personálu v sociálních službách. Přitom jen nestátní organizace sdružené v Platformě 10 pomohou ročně téměř 200 000 klientů z ohrožených cílových skupin, jako jsou senioři, chronicky nemocní, duševně či fyzicky handicapovaní, dospělí a děti ohroženi chudobou či sociálním vyloučením a mnozí další.
Situaci ilustruje také konkrétní případ, který popisuje Aleš Gabrysz, ředitel Domova pro seniory v Krabčicích Diakonie ČCE: „Jsou to celé čtyři roky, kdy s ohledem na nemožnost získat na trhu práce všeobecnou zdravotní sestru, nemůžeme zajistit noční provoz zdravotní služby v našem domově. Péče o lidi s Alzheimerovou nemoci vyžaduje erudovaný personál, ale možnosti poskytovatele jsou limitovány finančními zdroji. Nejsme schopni nabídnout mzdu srovnatelnou s ostatními regionálními zdravotnickými zařízeními. Bez kompetentního personálu nelze zajistit kvalitní sociální službu.“
Z průzkumu Platformy 10 také vyplývá, že ani lépe placené pracovní pozice s požadovaným VOŠ či VŠ vzděláním (sociální pracovník a všeobecná zdravotní sestra) nedosahují v průměru výše minimální důstojné mzdy, která byla pro rok 2023 stanovena na 45 574 Kč měsíčně[3].
V přiložených datech a grafech vycházejících z interního průzkumu napříč organizacemi zastoupenými v Platformě 10 jsou k dispozici porovnání průměrných mezd a platů za posledních šest let.
Vysvětlivky:
Sociální pracovník[4] vykonává sociální šetření, sociálně právní poradenství, sociální prevenci, poskytování krizové pomoci atd. Jedná se často o analytickou, metodickou a koncepční činnost v zařízeních poskytujících služby sociální péče.
Pracovník v sociálních službách oproti tomu má v náplni práce přímou obslužnou péči o osoby, pečovatelskou a výchovnou nepedagogickou činnost. Součástí může být pomoc při vytváření pracovních návyků nebo volnočasových aktivitách zaměřených na rozvíjení osobnosti. Nejčastěji je pak v povědomí veřejnosti pečovatelská činnost v domácnosti spojená s výkonem práce s osobami s fyzickými či psychickými obtížemi. Především jde o pomoc při osobní hygieně, oblékání či stravování.
Platforma P10 je neformální sdružení největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb v České republice. Zapojené organizace sdružují více než 14 000 zaměstnanců v oboru sociálních služeb a snaží se společným úsilím zlepšovat prostředí sociálních služeb v ČR.
P10 tak zastupuje více než 10 % zaměstnanců celého neziskového sektoru, kterých je v ČR dohromady cca 115 000.
Graf č.1
Graf č.2
Graf č.3
Graf č.4
Graf č.5
[1] Nestátní sektor je v případě průzkumu reprezentován zaměstnanci největších českých nestátní organizací v oblasti sociální práce – Armáda Spásy, Diakonie ČCE, Charita Česká republika, Naděje, Slezská Diakonie a Domov Sue Ryder.
[2] Informační systém o průměrném výdělku – https://ispv.cz/cz/Vysledky-setreni/Archiv.aspx
[3] Minimální důstojná mzda | MDM (dustojnamzda.cz)
[4] https://vzdelavanivsem.cz/novinky/385-o-profesi-pracovnik-v-socialnich-sluzbach
