Senioři jsou pro společnost velmi důležití, což si Armáda spásy dobře uvědomuje, proto má práce s nimi bohatou historii. Již v 90. letech vznikala komunitní centra, která nyní patří pod církev Armády spásy, kde probíhaly různé programy pro seniory. Ať se již jednalo o výuku angličtiny, ruční práce, pěvecké kroužky či šachový klub. S příchodem pandemie Covid-19, která zasáhla celý svět, se mnoho věcí změnilo. To platí i o práci se seniory. Aktivity, které se pro ně pořádaly, se musely postupně utlumovat, až zcela zrušit a Armáda spásy se začala více zaměřovat na osobní návštěvy, pomoc a poradenství.
„V rámci Prahy je historie vzniku i zániku různých komunitních center velmi bohatá. Některá z nich měla význam pouze pro výdej jídel pro seniory, ale byla zde i taková, která se více angažovala v různých programech pro ně. Ta nejdůležitější, ve kterých se nejednalo jen o setkávání seniorů kvůli možnosti zakoupit si levné jídlo a tvořit spolu společenství, ale rozvíjely se v nich různé programy pro seniory, byla dvě. Praha 3 – Biskupcova a Praha 5 – Lidická. V nich postupně vznikaly různé zájmové kluby. Například angličtina pro seniory, ruční práce, biblické studium, šachový klub či pěvecké kroužky,“ říká sborový důstojník/kaplan, kapitán Přemysl Kopeček.
Jednou z iniciátorek mnohých aktivit pro seniory a vedoucí pěveckého sboru Radostné stáří, byla Daniela Klementová: „Sbor jsme založili před Vánocemi v roce 1992, jelikož jsme viděli, jak jsou všichni důstojníci vytíženi, a co všechno dělají pro potřebné lidi, ať už to byli důchodci, lidé bez domova či jinak potřební. Jelikož většina vedoucích byla z ciziny a neměli zde své rodiny, vznikla myšlenka udělat něco pro ně, pro důstojníky, aby viděli, že si jejich práce vážíme. V našem denním centru jsem představila nápad, že založíme hřebenovou kapelu (členové se doprovází na hřebeny) doplněnou různým kuchyňským nářadím, a důstojníkům o Vánocích zahrajeme a zazpíváme. Kapela měla velký úspěch a postupem času z ní vznikl náš slavný orchestr. Zpívaly se písně lidové i písně ze zpěvníku Armády spásy. Zpívání zpaměti bylo i tréninkem naší paměti.“
V posledních letech, před vypuknutím pandemie, bylo běžné, že proběhlo deset až dvanáct vystoupení za rok. Ty probíhaly převážně v domovech pro seniory, ale i na různých jiných akcích. Aktivity pěveckého sbory doprovázely i ruční práce, jelikož při svých vystoupeních členky rády rozdávaly to, co vytvořily vlastníma rukama. V pražském komunitním centru fungují i tři skupiny angličtiny, pro začátečníky, pokročilé a třetí skupina je věnována biblické angličtině. „S příchodem onemocnění Covid-19 se aktivity postupně utlumovaly, tak jak vycházela různá vládní opatření. Pevně věříme, že v roce 2021 se zase činnosti našich klubů obnoví a KC v Praze zase ožije,“ doplňuje Přemysl Kopeček.
S omezením se potýkají i v komunitním centru v Havířově. „Před vypuknutím pandemie Covid-19 jsme třikrát týdně pořádali volnočasové kluby, kde jsme hráli různé hry trénující paměť a mozek, což jsme střídali různými kvízy. Také jsme zpívali a měli i biblické hodiny. Od jara do podzimu jsme každý měsíc grilovali. Rozjeli jsme keramickou dílnu a vždy v předvánočním čase vyrobili keramické výrobky, což nám i pomáhalo zaplatit provoz našeho komunitního centra. Pětkrát do roka jsme měli speciální setkání s tombolou a kvízy, maškarní bál, velikonoční a vánoční oslavy. Během týdne k nám v různé dny chodilo kolem dvaceti seniorů,“ popisuje kapitán Daniel Biško, sborový důstojník Armády spásy.
Pro seniory probíhala i výuka angličtiny nebo osobní lekce z ovládání a nastavení počítače, tabletu či telefonu. Nyní je seniorům poskytováno především poradenství ve styku s úřady či pomoc s různými občanskoprávními záležitostmi.
„Našim seniorům poskytujeme pomoc a poradenství a řešíme ledasco, na co by bývali byli sami. Pomáhali jsme například paní, která byla okradena a nevěděla, co má dělat nebo paní, ke které se každou noc někdo vloupával,“ doplňuje Daniel Biško.
Před pandemií senioři rádi pomáhali lidem na ulici, v zimních měsících například vařili polévku pro lidi v nouzi a aktivně se zapojovali i do potravinové sbírky. Po vypuknutí pandemie bylo zpočátku velmi důležité seniorům pomoci a poradit, jak se zorientovat v nové situaci ohledně nemoci Covid-19. „Takovéto poradenství je důležité i nyní, jelikož se neustále mění opatření a přístup úřadů,“ upozorňuje Daniel Biško a zároveň dodává, že při jarní vlně nemoci Covid-19 mnozí senioři šili roušky a snažili se i jinak pomáhat. Během letního rozvolnění probíhaly pro seniory kurzy Alfa a v omezené účasti se podařilo podniknout i několik oslav.
„Jelikož spousta důchodců žije na hraně životního minima, především ženy, které se během života rozvedly, tak mnohým z nich pomáháme i potravinovými balíčky. S touto pomocí jsme nepřestali ani během Covidu, dokonce se nám díky tomu podařilo navázat kontakty na další seniory. Jakmile to situace dovolí, tak se těšíme na znovuobnovení všech aktivit. Práce se seniory je úžasná, každý má svůj osobní příběh a má co nabídnout. Někdy je docela výzva namotivovat lidi i v této časti života k usilování o změnu a povzbuzovat je k větší aktivitě,“ dodává závěrem Daniel Biško.
