„Aqualungu, příteli,
neboj se a neutíkej,
ty starý ubožáku,
vždyť to jsem jen já…“
Před mnoha lety britští Jethro Tull nahráli album Aqualung. Všichni známe ten obal s obrázkem tuláka, který se stal symbolem kapely, všem nám v uších zní ten naléhavý úvodní riff. Ttulní píseň o muži bez domova a její námět celých bezmála padesát let zůstává maximálně blízký srdci jejího autora Iana Andersona. Hraje ji na každém svém koncertě. Je to píseň o potřebných, ale co je důležitější, je to píseň o naší reakci na ně. O odezvě těch, kdo měli více štěstí a mají kde bydlet, užívají si svůj majetek a rodinné štěstí, přátelství a podporu. Zažíváme to všichni. Často vidíme někoho, kdo zoufale potřebuje jakoukoli pomoc, ať už jde o pár mincí nebo o větší obnos, ale ignorujeme ho. Ve světě byznysu a spotřeby přestáváme tyhle lidi vidět. Andersonův tulák tehdy našel pomoc u Armády spásy. Pojďme si my, fandové rockové muziky, připomenout, čím nás to tehdy Jethro Tull oslovili. Pojďme i my podpořit toho svého Aqualunga a to prostřednictvím projektu Nocleženka. Koupí Nocleženky poskytnete člověku bez domova noc v teple! Nezahrnuje však pouze nocleh samotný, ale i další pomoc a rozvoj služeb pro lidi bez domova. Ve spolupráci s Československým Fans Clubem Jethro Tull, jsme získali originální video s pozdravem od autora písně Iana Andersona. Více informací o projektu se dozvíte na www.noclezenka.cz.
