Armáda spásy je přesvědčena, že pokud bude schválen zákon o sociálním bydlení, výrazně se zmenší počet lidí, kterým bude hrozit ztráta bydlení a bezdomovectví. Navíc, výzkum Armády spásy prokázal, že 2/3 lidí, kteří užívají služeb azylových domů, by měly bez větších problémů zvládnout samostatné bydlení v sociálním či jinak dostupném bytě.
V roce 2015 využilo azylových domů Armády spásy 1032 osob. Z toho bylo 775 mužů a 257 žen. Průměrný věk uživatelů je 44 let. V domovech pro matky s dětmi bylo v roce 2015 celkem 538 osob – 5 dospělých mužů, 238 dospělých žen a 295 dětí. Rodin bylo celkem 243. Armáda spásy je přesvědčena, že pokud by bylo systémově řešeno sociální bydlení, až 70% lidí, kteří dnes využívají azylových domů, by bylo schopno žít v sociálních bytech. Proto je pro Armádu spásy klíčové, aby byl schválen zákon o sociálním bydlení. „V opačném případě hrozí další odklad koncepčního řešení neutěšené situace v bydlení řady lidí. Hrozí další růst byznysu s chudobou,“ vysvětluje Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy v České republice.
Sociální bydlení potřebují desítky tisíc lidí
Armáda spásy se dále obává, že velmi reálně hrozí i vznik populace ubytoven či sociálně vyloučených lokalit, jejichž příští generace budou vždy víc a víc utvrzeni v přesvědčení, že neexistuje jiná alternativa života než na okraji společnosti. „S tím je spojený nárůst různých frustrací a rezignací na své životy, což může vést ke vzniku sociálních nepokojů apod.,“ doplňuje Jan F. Krupa a pokračuje: „Je našim velkým přáním, aby lidé v azylových domech nemuseli trávit zbytečně ani den navíc – pokud je pro ně vhodnější bydlení s tu větší tu menší mírou podpory sociálního pracovníka, je naprostý nesmysl, aby zůstávali v azylových domech a navíc tam zabírali místo lidem, kteří budou potřebovat institucionální pomoc – například osobám s vysokou mírou závislosti na návykových látkách, o které se vlivem obsazenosti azylových domů systém není schopen postarat – ti totiž potřebují nižší kapacitu služeb, jinak nastavený režim azylového domu, speciální vzdělání personálu, apod.“
Armáda spásy provozuje téměř 200 sociálních bytů
Od roku 2004 poskytuje Armáda spásy terénní sociální službu Prevence bezdomovectví. Jejím cílem je pomoci lidem, kteří v minulosti ztratili byt, vrátit se do standardního bydlení, případně pomoci lidem a rodinám, kterým ztráta bydlení a sociální vyloučení hrozí. V rámci služby Prevence bezdomovectví provozuje Armáda spásy zhruba 200 sociálních bytů, a to v Ostravě, Brně, Havířově, Krnově, Bohumíně, Opavě a Praze. Tyto byty jsou určeny osobám, které zpravidla prošly nějakou pobytovou službou Armády spásy, jako je například azylový dům. „V sociálním bytě si musí uživatel plnit veškeré povinnosti s užíváním bytu spojené, pokud to zvládá, může už po dvou letech dostat doporučení Armády spásy, aby s ním vlastník nemovitosti uzavřel nájemní smlouvu. Armáda spásy pak s uživatelem ještě minimálně půl roku spolupracuje,“ vysvětluje Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
Z azylového domu do sociálního bytu
Jak důležité sociální bydlení je, dokazuje i příběh pana Tomáše Vystavěla z Prahy. Ten v rámci svého životního pádu skončil na ulici a v roce 2014 se stal klientem azylového domu Armády spásy v Praze. Díky práci sociálních pracovníků a programu Prevence bezdomovectví začal pan Vystavěl svou sociální situaci řešit. „Po odchodu z azylového domu jsem v roce 2014 začal užívat tréninkový byt Armády spásy a z něj jsem přešel do sociálního bytu. Cítím, že dnes můj život nabírá nový směr. Mám zaměstnání, pracuji jako pracovník v sociálních službách v jednom domově pro seniory v Praze, mám partnerku a hlavně bydlím. To je pro člověka, který přijde o střechu nad hlavou, to nejpodstatnější. Pomocná ruka Armády spásy a možnost sociálního bydlení, mě vrátily zpět do života,“ říká Tomáš Vystavěl.
Dohled a pomoc sociálních pracovníků
Armáda spásy s uživateli pravidelně spolupracuje na zvýšení jejich kompetenci k udržení nájemního bydlení, především tím, že dohlíží na pravidelné hrazení nájemného a plateb za energie, spolupracuje na řešení jejich často problematické situace (mezilidské vztahy, hledání práce), řeší problémy spojené s užíváním bytu (technické věci, opravy). Cílem služby je totiž posílit dovednosti, znalosti a informovanost uživatelů tak, aby byli schopni samostatně a vlastními silami zvládat nároky spojené se sociálním fungováním, vedením domácnosti, rodičovstvím a samostatným životem ve společnosti.
Služba Prevence bezdomovectví je koncipována v rámci celosvětového trendu „Housing first“, který razí přesvědčení, že díky sociálně dostupnému bydlení se snáze mohou vyřešit problémy spojené se sociálním vyloučením daného člověka. Jan F. Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy na závěr říká: „Klientům bydlení v bytě umožní naprosto odlišné podmínky existence ve smyslu, že bydlení je normální. Rozhodně zcela jinak normální, než ubytování v ubytovně či v pobytové sociální službě. Vezměme si rodinu s třemi dětmi, která je nucená žít v jednom pokoji na ubytovně – copak je možné, aby se děti s motivací připravovaly do školy, či na výkon zaměstnání v prostředí, kde nikdo nepracuje nebo pracovat může být dokonce bráno za ostudu? Navíc, takové rodiny často žijí v jedné místnosti s minimální možnosti soukromí. Jaká je budoucnost dětí z rodin v ubytovnách? “.
Kontakty pro média:
Jan F. Krupa – národní ředitel sociálních služeb Armády spásy v ČR
Tel.: 737 215 424
jan_krupa@czh.salvationarmy.org
Pavla Vopeláková – tisková mluvčí Armády spásy v České republice,
Tel.: 737 215 409
