Azylový dům Patronus ve Wenzigově ulici v Plzni oslaví 5. září 2024 rok svého fungování. Investorem a zároveň majitelem objektu je město Plzeň, které provoz sociální služby svěřilo Armádě spásy. Té se podařilo vybudovat první službu svého druhu, která je specifická svou nízkoprahovostí – pomoci se dostává lidem, kteří problémově užívají alkohol.
„Azylový dům Patronus je v České republice unikátním projektem a po roce jeho fungování se potvrzuje, že je projektem skutečně prospěšným. Nový domov má v Patronusu aktuálně osm žen a osmnáct mužů, avšak během jednoho roku byla služba poskytnuta již 41 osobám. Získali tím jedinečnou šanci se z ulice znovu zapojit do normálního života, a v tomto jim pomáhá a všemožně je podporuje Armáda spásy, která azylový dům pro město provozuje,“ uvedla radní města Plzně pro oblast bytovou včetně sociálního a dostupného bydlení Světlana Budková. Připomněla, že náklady na výstavbu činily 118,7 milionů korun, avšak včetně rozšíření vedlejšího objektu – Domu sv. Františka, jenž je provozován Městskou charitou Plzeň. Na stavbu byla poskytnuta dotace z Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím nástroje ITI (Integrované teritoriální investice) Plzeňské metropolitní oblasti ve výši 77,8 milionů korun.
Činnost Armády spásy v azylovém domě Patronus
Posláním azylového domu je poskytnout osobám bez domova ubytování na přechodnou dobu a prostřednictvím individuální sociální a terapeutické práce jim pomoci se znovu začleněnit do společnosti.
Jak připomněl národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa, jde o zcela inovativní službu. „Jedná se o jediný azylový dům svého druhu v České republice. Jsme rádi, že jsme touto cestou vykročili a věříme, že má smysl. O službu je zájem a některým svým uživatelům může změnit život a dát novou naději do života. Do budoucna by bylo skvělé, kdyby se tato služba otevřela i v dalších městech,“ zdůraznil.
„Díky bezpečnému zázemí, které jim v azylovém domě Patronus můžeme poskytnout, získávají lidé prostor pro odpočinek od neustálého honu za přežitím na ulici a mají možnost řešit těžkosti, které jim tento život způsobil. Díky spolupráci s odborníky se zaměřují na zlepšení své nepříznivé sociální situace, a i malé kroky, které nejsou vidět, je stojí mnoho úsilí a jsou pro ně samotné obrovským pokrokem na cestě ke spokojenému životu,“ sdělila ředitelka azylového domu Patronus Petra Drvotová.
Za rok svého fungování byla služba poskytnuta celkem 41 lidem bez přístřeší s problémovým užíváním alkoholu. Z toho 33 mužům a 8 ženám. Celkově bylo přijato přes 120 žádostí o poskytnutí služby. Průměrný věk přijatých osob služby byl 52 let. Ve věku nad 65 let byl pouze jeden uživatel. „Pokud by se soudilo podle jejich zdravotního stavu, četnosti jeho řešení v rámci spolupráce se zdravotní sestrou azylového domu a při individuálních schůzkách se sociálními pracovníky, zdál by se u mnohých z nich zdravotní věk vyšší. U 15 uživatelů se zdravotní stav řešil dlouhodobě ve zvýšené míře, u 2 byl dokonce přiznán příspěvek na péči. S klienty pracujeme na zlepšení osobní hygieny, většina z nich je aktuálně ve stavu, že se člověk nemusí štítit si vedle nich sednout v tramvaji, což považuji za největší dosavadní úspěch služby,“ doplnila Petra Drvotová.
Řádné zaměstnání získalo 7 uživatelů, 2 dlouhodobé brigády, 5 klientů pravidelně dochází na veřejnou službu od úřadu práce a zvyšuje si tím své pracovní dovednosti. Jelikož se jedná o specifickou skupinu osob, není možné, aby pracovali všichni, a to ať už z hlediska zdravotního stavu nebo pracovních návyků. Pracovní návyky je třeba obnovovat a získávat, což není možné při dvanácti hodinových směnách ve fabrikách. Tito lidé potřebují zaměstnání na kratší pracovní dobu, například na 4 hodiny 3-4 x týdně a postupně intenzitu zvyšovat na běžný pracovní úvazek.
„S uživateli azylového domu spolupracujeme i v tématu vlastního pití alkoholu. Množství vypitého alkoholu významně omezili 4 z nich, 3 během spolupráce se sociálními pracovníky řešili nástup do léčby závislosti. Jedním z hlavních cílů uživatelů je najít následné bydlení dlouhotrvajícího rázu, ne však jiný azylový dům. Ve spolupráci s městem Plzní žádá o městský byt 8 uživatelů a 3 další žádají o sociální byt případně péčovou pobytovou sociální službu. Za rok bylo v azylovém domě Patronus zaměstnáno 30 zaměstnanců, z toho 11 odešlo, většinou ve zkušební době a častým důvodem byla náročnost cílové skupiny,“ zhodnotila roční činnost Petra Drvotová.
Azylový dům Patronus nabízí svým klientům multidisciplinární přístup, proto je uživatelům služby od samého počátku fungování k dispozici zdravotní sestra a adiktolog, který poskytuje adiktologické poradenství nejen uživatelům azylového domu, ale i sociálním pracovníkům a pracovníkům sociálních služeb. Adiktolog je v azylovém domě přítomen jednou týdně 4 hodiny, kdy nabízí prostor pro individuální adiktologické poradenství a vede podpůrnou motivační skupinu.
„Cílem adiktologického poradenství v Patronusu není abstinence, nýbrž harm reduction, tedy minimalizace rizik, orientované intervence, kontrolované pití. Intervence se zaměřují na motivaci ke změně dosavadního způsobu konzumace alkoholu, a to směrem k bezpečnějšímu pití, redukovanému pití až po úplné vysazení alkoholu. Abúzus alkoholu (nadměrné užívání) může být důsledkem života na ulici nebo příčinou, proč se na ulici dostali,“ popsala adiktoložka Karolína Vodičková a dodala: „Většina osob, se kterými jsem za rok pracovala, měli v anamnéze řadu traumatických událostí, např. různé formy zneužívání, zanedbávání v dětství, domácí násilí, ztrátu pečující osoby atd. I samotné bezdomovectví je traumatická událost. V České republice je alkohol vysoce dostupný a společensky tolerovaný a patříme mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele. Roční spotřeba dosahuje v průměru 10 litrů etanolu na 1 obyvatele, a to včetně dětí a seniorů. Alkohol pije denně nebo téměř denně 7 až 10 procent dospělých osob.“
Příběh paní Heleny
Paní Helena přišla do azylového domu Patronus díky pomoci terénní pracovnice, která jí nový azylový dům doporučila zejména pro její vážný zdravotní stav, jenž se neslučoval s pitím alkoholu a pobytem na ulici. Helena byla před příchodem na azylový dům 15 let na ulici, ale už to neví přesně.
Naposledy bydlela u své sestry, od které musela odejít po neshodách se švagrem. Alkohol začala pít až poté, co se ocitla na ulici a přežívala s partou dalších osob bez domova. Po ubytování v azylovém domě Patronus pokračovala v řešení svého nepříznivého zdravotního stavu, účastnila se komunitních setkání, občasně volnočasových aktivit a postupně ztrácela na alkohol chuť i myšlenky.
„Alkohol se mi začal najednou hnusit a omezila jsem i kouření cigaret. Až odejdu z azylového domu, bude se mi nejvíce stýskat po lidech, kteří tady jsou, protože jsou všichni super, mám je ráda, hezky se mnou mluví, a teď jim píšu básničky,“ svěřila se Helena. Nyní žádá o poskytnutí bydlení v rámci housing first přes jinou neziskovou organizaci v Plzni. „Na ulici se už nikdy vrátit nechci,“ řekla rozhodně.
Pomoci lidem jako je paní Helena lze prostřednictvím https://www.darujme.cz/armadaspasy.
