Mějte láskyplné srdce a přispějte na naše služby pro lidi bez domova.
Tolerance, respekt a především komunikace – to je recept na šťastné manželství
Příběh manželů N. odstartoval seznamovací inzerát, který si tehdy osmadvacetiletý pan N. zaslal do novin. Ačkoli pan N. neměl od tohoto rozhodnutí velká očekávání, obdržel osm dopisů od osmi mladých žen, které jeho inzerát zaujal. Pan N. vzpomíná, že jejich psaní si byla natolik podobná, že se rozhodl zvolit kritériem výběru jméno, které se mu nejvíce zalíbí. A tak pan N. pozval svoji budoucí manželku na první schůzku.
Oba vzpomínají na to, jak si již při prvním setkání okamžitě rozuměli. Mluvili o společných zájmech, mezi kterými vyčnívala zejména kultura a sport, a od kterých se odvíjel také program jejich dalších společných schůzek. Jelikož do jejich vztahu po čase vstoupil příchod potomka, rozhodli se pro uzavření sňatku. Manželé N. přivedli společně na svět dva syny, kteří jsou oba nyní již dospělí a žijí své životy s vlastními rodinami, ze kterých mají pan a paní N. dva vnuky.
Po osamostatnění potomků žili N. v komerčním podnájmu, jehož majitelka se však rozhodla pro neprodloužení smlouvy. V téže době se u obou manželů začaly rozvíjet zdravotní potíže, panu N. byla diagnostikována rakovina. Jelikož neprodloužení podnájemní smlouvy přišlo náhle, ocitli se N. ze dne na den na ulici. Nikdy předtím nepotřebovali podporu žádné sociální služby, tudíž neměli žádné informace o tom, na koho by se mohli obrátit. Díky příbuzné, která jim na internetu vyhledala kontakt na Prevenci bezdomovectví Armády spásy, se obrátili na sociální pracovnici, se kterou začali svoji situaci řešit.
Podali společně žádost o tréninkový byt a byli zařazeni do pořadníku žadatelů. Protože brněnské azylové domy byly plně obsazeny, poskytla sociální pracovnice manželům seznam nocleháren. Tak začali pan a paní N. využívat CSS Brno. Vzhledem k věku a nepříznivému zdravotnímu stavu obou manželů bylo však pro oba velmi vyčerpávající trávit celé dny venku, a to za jakéhokoli počasí.
Tehdy se manželům podařilo získat pokoj na ubytovně, kde pobývali přibližně čtvrt roku. Pan N. vzpomíná na den, kdy mu na ubytovně zazvonil telefon a na displeji uviděl jméno sociální pracovnice AS. Toho dne mu bylo sděleno, že se uvolnil tréninkový byt, na který se s manželkou mohou přijít podívat. A tak se manželé N. nastěhovali do bytu AS, ve kterém v současné době spokojeně bydlí.
Pan a paní N. spolu žijí již 35 let. Jejich vztah prošel velkými zkouškami, které však s podporou jeden druhého obdivuhodně zvládli. Když se manželů zeptáte na jejich recept na udržení tak pevného a spokojeného vztahu, jaký z nich neustále čiší, odpovídají následující: „Tolerance, respekt a především komunikace. Každý den se zajímat o to, jak se ten druhý má, jaký měl den. Pokud spolu ti dva nemluví, nemá to smysl“.
