Hlavním cílem zpřístupnění zdravotní péče lidem bez domova je bezpochyby zlepšení jejich zdravotního stavu. Nesmíme ale také zapomínat na fakt, že v případě infekčních chorob může mít jejich opomíjení negativní dopad na zdraví celé populace. Přestože Armáda spásy nevnímá osoby bez domova jako rezervoár nebezpečných chorob, věnuje ve svých ordinacích pozornost vyhledávání a léčbě různých infekčních nemocí a tím významným způsobem přispívá k ochraně veřejného zdraví. Díky projektu Ošetřenka může Armáda spásy ve svém úsilí pokračovat a pomáhat osobám bez přístřeší řešit jejich zdravotní problémy.
„Nejčastěji se setkáváme s respiračními infekty virového původu, které jsou u oslabených jedinců často vleklé a nezřídka se komplikují rozvojem zánětu průdušek nebo zápalu plic. Zápaly plic diagnostikujeme ve spolupráci s blízkým radiologickým pracovištěm v průměru dvakrát až třikrát týdně,“ říká MUDr. Andrea Pekárková, lékařka Armády spásy a dodává: „Nekomplikované zápaly plic a všechny nepojištěné pacienty léčíme ambulantně. Výjimečné komplikovanější případy odesíláme k hospitalizaci. Po zaléčení odesíláme pacienty na kontrolní snímek plic. Některé podezřelé nálezy sledujeme i déle nebo provádíme testy na tuberkulózu. V případě podezření na tuberkulózu odesíláme pacienty infekčním sanitním vozem na specializované pracoviště a spolupracujeme na vyhledávání a diagnostice kontaktů v našich zařízeních.“
Tam, kde spolu lidé pravidelně tráví čas ve společných prostorech, je samozřejmě možnost nákazy tuberkulózou mnohonásobně větší než při jízdě v MHD, kde za krátkou dobu přenos nehrozí. V případě tuberkulózy se lékaři Armády spásy nezaměřují jen na diagnostiku, ale také spolupracují na ambulantním doléčování pacientů.
„V poslední době k nám např. po odchodu z léčebny docházel jeden pacient na denní výdej antituberkulotik (léků proti tuberkulóze) až do ukončení léčby. Také se snažíme o prevenci vzniku tohoto onemocnění, a to vyhledáváním pacientů ohrožených malnutricí (špatný stav výživy). Těmto pacientům se snažíme zajistit vhodnou výživu. V posledních měsících jsme se také vybavili pro diagnostiku černého kašle. Přestože jsme zatím žádnou nákazu černým kašlem u našich pacientů nezachytili, exponovaní zaměstnanci Armády spásy v přímé péči mají možnost využít posilující dávky očkování proti černému kašli na náklady zaměstnavatele. Pacientům nabízíme každoročně očkování proti chřipce,“ popisuje MUDr. Andrea Pekárková.
Mezi další časté přenosné nemoci patří infekční hepatitidy, které se vyskytují častěji u intravenózních (nitrožilní aplikace drogy) uživatelů drog. V případě podezření nebo v případě projeveného zájmu ze strany pacienta jsou vzorky odeslány přímo do laboratoře a v případě pozitivity protilátek je doplněna aktuální virová nálož. Pacienti s aktivní nákazou, nejčastěji hepatitidou typu C, jsou odesláni na hepatologická pracoviště. V ordinacích Armády spásy vyšetřují také HIV pozitivitu a syfilis.
„Méně závažná, ale o to více obtěžující, jsou parazitární onemocnění kůže. Lidé bez přístřeší velice často přicházejí se svědivou vyrážkou a domnívají se, že se jedná o svrab. Ve většině případů ale odhalíme jiného původce vyrážky a tím je veš šatní. Vajíčka klade do švů oblečení, nejčastěji za límec. Vyrážka je z počátku nejvíce patrná v horní části zad a svrab skutečně připomíná. V naší ordinaci v případě zjištění vši šatní poskytujeme okamžité odvšivení, které spočívá v celkové hygieně a výměně ošacení. Svědivá vyrážka vede k rozškrábání a následuje rozvoj infekce kůže, která se mnohdy šíří po celém těle. Takové případy vyžadují léčbu antibiotiky a lokální ošetření,“ sděluje MUDr. Andrea Pekárková a doplňuje: „Běžnou činností ordinací Armády spásy jsou pravidelné převazy chronických ran, které jsou ve všech případech kolonizovány nejrůznějšími druhy bakterií. Hlavní složkou péče je důkladná hygiena rány a okolí, a to nejlépe ve sprše. Poté lékařský personál aplikuje léčebný materiál, např. mast s antibiotickou složkou. Následuje přiložení čistého krytí s dostatečnou absorpční schopností tak, aby pokud možno nedocházelo k prosáknutí krytí do dalšího ošetření. V takovém případě je riziko šíření bakterií z rány do okolí minimální.“
Všechny ordinace poskytující péči lidem bez přístřeší se těmito činnostmi denně významně podílí na ochraně veřejného zdraví. V případě nepojištěných pacientů nesou nemalé náklady jak na diagnostiku a léčbu ve vlastním zařízení, tak za případnou indukovanou péči.
Příběh pacienta očima lékařky Armády spásy
Terénní pracovníci jiné organizace přivezli do naší ordinace pana Mílu (61 let), který je upoután na invalidní vozík z důvodu amputací na obou dolních končetinách. Přivezli ho pro celkové zhoršení stavu a proleženiny. Opakovaně k němu jezdila rychlá zdravotnická pomoc, policistům vadilo, že pobývá na ulici a narušuje veřejný prostor. V nemocnici mu byly pouze ošetřeny rány, celkově vyšetřen nebyl.
Pana Mílu znám ze zimních opatření, kdy mohl využívat ubytování pro nemocné. Byl v dobré kondici a prodával Nový Prostor. Včera už na první pohled bylo zřejmé, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil. Terénní pracovníci věnovali svůj čas na provedení kompletní hygieny v naší sprše. Pan Míla už na to sám neměl sílu. Pak jsme mu ošetřili rány a já jsem ho vyšetřila. Měl zvýšené parametry zánětu.
Z rozhovoru vyplynulo, že ho dlouho trápí kašel. Indikovala jsem snímek plic a terénní pracovníci s ním ještě ten den dojeli na rentgen. Zápal plic se potvrdil. Dnes se terénním pracovníkům na podkladě žádanky od nás podařilo docílit hospitalizace. Pan Míla má už dlouho podanou žádost do Domova Přístav, který provozuje Armády spásy a jeho přijetí je po zaléčení v jednání.
Pomoci Armádě spásy v poskytování zdravotní péči osobám bez přístřeší můžete na osetrenka.cz.
