Armáda spásy již více než rok poskytuje sociální bydlení lidem zasaženým válkou na Ukrajině. A jelikož věří, že nejlepší formou pomoci je péče o celého člověka, tedy o tělo, mysl i ducha, poskytuje kromě sociální práce i duchovní péči. Ta je určena všem lidem, bez ohledu na vyznání.
Známý slogan „srdce Bohu, ruce lidem“ výborně vystihuje podstatu Armády spásy. Ta je tu pro ty, kteří potřebují pomoc. Pro ty, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou, stejně jako pro osamělé a hledající.
„Armáda spásy poskytuje sociální bydlení již řadu let. To je určeno jednotlivcům i rodinám, všem těm, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a jsou ohroženi ztrátou bydlení nebo u nich již ke ztrátě bydlení došlo. V této oblasti má tedy Armády spásy rozsáhlé a dlouholeté zkušenosti,“ říká Marcela Stryjová, ředitelka sociální služby Prevence bezdomovectví Ostrava a dodává: „Proto jsme nabídli pomocnou ruku uprchlíkům z Ukrajiny, pro které máme v Moravskoslezském kraji zajištěno 250 bytů. Nachází se v Ostravě, Bohumíně, Karviné, Rychvaldu, Havířově a Kopřivnici. Byty jsme postupně vybavili a poskytli je ukrajinským občanům. Kromě zajištění bydlení jim naši zaměstnanci poskytují sociální pomoc a podporu a kaplani potřebnou duchovní péči.“
Armáda spásy nabízí péči o tělo, jelikož dobré zdraví a fyzická pohoda jsou základní potřeby, které je třeba naplnit ještě před tím, než se řeší ostatní problémy. Svým klientům zajišťuje lékařské prohlídky, poskytuje jim přístřeší, jídlo a oblečení. Dále nabízí péči o mysl, jelikož většina nově příchozích klientů má psychologické a emocionální problémy, které je potřeba řešit, aby se mohli vrátit do normálního života a opět prožívat radost. A v neposlední řadě péči o ducha. Duchovní péče rozpoznává potřeby lidského ducha v době, kdy čelí traumatu, nemoci nebo zármutku, a na tyto potřeby reaguje. Může znamenat i potřebu nalezení smyslu, vlastní hodnoty, sebevyjádření, podpory ve víře, případně touhy po obřadu či modlitbě, svátosti, nebo jen vnímavého posluchače. Armáda spásy se ve své kaplanské službě zaměřuje na lidi bez přístřeší, na lidi zklamané životem, na lidi, kteří hledají záblesk naděje pro budoucí den.
„Když k nám v březnu 2022 začaly přijíždět první rodiny, chtěl jsem všechny přivítat, předat jim malý dárek a vizitku, na novém bytě se s nimi pomodlit a pozvat je do komunitního centra. Přicházeli k nám opravdu všichni. Byli mezi nimi tací, kteří byli chudí již před válkou a nic neměli, ale i bohatí, kteří ale museli všechno nechat na Ukrajině a utíkat, aby si zachránili život. Mnohokrát jsem v uniformě Armády spásy dělal stěhováka. Nosil jsem matrace, ledničky nebo skříně do čtvrtého patra. Bylo to normální a bylo to potřeba. Často jsem vozil krabice s jídlem, denně jsem připojoval pračky. Lidem z Ukrajiny to ukazovalo, že my opravdu sloužíme a pomáháme. Tvořilo to také vztahy, a tak někteří z nich začali chodit do sboru a komunitního centra v neděli na bohoslužby,“ popisuje Jakub Kowalczyk, vedoucí sboru Armády spásy v Havířově.
