Velikonoční poselství generála Armády spásy

„Je dokonáno.“ (Jan 19:30)

Tyto Velikonoce přicházejí v době, v níž byli svoláni vedoucí představitelé Armády spásy z celého světa, aby se sešli a zvolili nového Generála. Pro mne a pro komisařku Rosalii se již chýlí ke konci ona výsada sloužit v roli mezinárodních vedoucích Armády; nyní se tedy snažíme dokončit to, co jsme si předsevzali. Brzy budeme muset říct: „Je dokonáno.“

Když tedy přemýšlím o Velikonocích, mou pozornost přitahují slova, která Ježíš řekl na kříži: „Je dokonáno.“ Nicméně, tato slova z Ježíšových rtů, která jsou pro nás zaznamenána v Janovi 19:30, mají mnohem hlubší význam. To, co bylo u konce v jeho případě, byl jeho pozemský život a jeho pozemská služba – byl to ten největší ze všech lidských životů, a služba s tím největším dosahem v historii.

Je dokonáno.

Tato slova „Je dokonáno,“ však nabývají ještě hlubšího významu, když si uvědomíme, že Ježíš je pronesl ve svém aramejském jazyce, takže slovo, které použil, naznačovalo úplnou podřízenost – bylo dokonáno předtím, než zemřel. V Kristu se Bůh, který nemohl zemřít, dobrovolně a zcela podřídil tomu, aby se stal člověkem. Přitom zakusil bolest, utrpení i samotnou smrt. Pavel tuto pravdu nechává zaznít i ve Filipským 2:5-8, kde píše: „Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši. Ačkoli byl ve způsobu Božím, nelpěl na tom, že je roven Bohu, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži.“ Ježíš se obléká do našeho lidství. Rozumí nám. Zažil extrémní situaci veřejné popravy se vším jejím ponížením. Jeho ztotožnění s námi v lidské zkušenosti – včetně bolesti, utrpení a smrti – je dokonané a úplné.

Je dokonáno.

Když Jan později napsal své evangelium v řečtině, zapsal jako poslední Ježíšova slova „Dokonáno jest,“ přičemž použil slovo ze světa financí, které znamená „Zcela zaplaceno“. Evangelista nám tak připomíná, že Ježíš svým úplným odevzdáním sebe sama zaplatil dluh hříchu za celé lidstvo. Na kříži byl náš účet zaplacen v plné výši. Pavel spojuje toto „zaplaceno v plné výši“ s faktem, že už nám nejsou počítány naše hříchy, a s důležitým důrazem na usmíření skrze kříž. Tuto realitu popisuje ve 2. listu Korintským 5:19: „Bůh byl v Kristu, když smiřoval svět se sebou a nepočítal lidem jejich provinění…“ Ústřední otázkou už tu není hřích – to jediné, na čem záleží, je, jak odpovíme Spasiteli, který plně zaplatil náš účet.

Je dokonáno.

Na počátku roku jsem vás ujišťoval, že máme „Boha, který je jednou provždy“. V Římanům 6:10 čteme: „Smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu.“ Boží zaopatřující dílo pro nás ustanovilo novou smlouvu, která začala křížem. Jednou provždy. Zaplaceno v plné výši. Židům 9:28 nám připomíná, že Kristus byl jednou obětován, aby sňal hříchy mnohých, včetně nás, zatímco Jan 1:29 hlásá: „Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa!“ Snímá můj hřích i váš hřích.

Je dokonáno.

V pravdě, že Kristus zemřel jednou provždy, je obsažena také pravda, že Kristus nyní žije, a protože žije, můžeme žít i my. Právě to je podstatou poselství Velikonoc. Ať už přijde cokoliv, pravda Božího jednání pro nás zůstává pevná jako skála. Ať přijde cokoliv, v jeho rukou jsme v bezpečí a jsme si plně vědomi jeho zaopatření. Ať přijde cokoliv, můžeme žít jako „víc než vítězové“ a „vítězové tváří v tvář všem věcem“, protože jeho milost je dostatečná a on je věrný. V Římanům 5:8 se píše: „Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ Je dokonáno! Stalo se tak jednou provždy … a tak se všechno mění.

Je dokonáno.

Společně s komisařkou Rosalie vám posíláme srdečné velikonoční pozdravy.

Brian Peddle
Generál