Odhaduje se, že 100 milionů dětí na celém světě vyrůstá na ulici. Tento jev je častější v ekonomicky nestabilních a rozvojových zemích ve východní Evropě, Africe a jihovýchodní Asii. Proto v roce 2009 zahájila rakouská nezisková organizace Jugend Eine Welt zvláštní slavnost – Den dětí ulice, který zvyšuje povědomí veřejnosti o tomto problému a klade si za cíl pomoci ho překonat.
Den dětí ulice, který si každoročně připomínáme 31. ledna, má upozorňovat na tento rozšířený sociální problém v mnoha zemích světa. Počet dětí, které žijí na ulici, je totiž šokující. Jedná se o 11 – 18 milionů v Indii, 1,55 milionu v USA, 1,5 milionu v Egyptě a Pákistánu, 1 milion na Filipínách. Děti si na ulici pokouší vydělat peníze čištěním bot, prodejem sladkostí, ale velmi často pronikají i do prostituce.
„Stejně jako nemůžeme srovnávat chudobu v České republice s chudobou v rozvojových zemích, nemůžeme porovnat situaci českých dětí ze znevýhodněných rodin s dětmi žijícími na ulici někde ve světě. Občas se u nás stane, že nějaká maminka s dítětem skončí v azylovém domě, zaznamenali jsme i pár případů, kdy se například sedmnáctiletý člověk dostal na ulici, ale že by malé děti žily v nějaké komunitě lidí bez domova, na ulici, ve stanech, to se u nás neděje. Cílem Armády spásy je pracovat s lidmi z vyloučených lokalit a jejich dětmi, aby k tomu nedocházelo, a aby se z nich v budoucnu lidé bez domova nestali. Pokud se dostane maminka s dítětem nebo celá rodina do azylového domu, máme velkou snahu, aby získali alespoň sociální bydlení, aby děti měly vzor a viděly, že není normální žít v azylovém domě nebo ubytovně, že k životu patří samostatné bydlení, ale i zodpovědnost něj,“ říká Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
Armáda spásy si klade za cíl podporovat celý rodinný systém ve prospěch nejslabšího člena rodiny, tedy dítěte. Děti a mládež mohou totiž často z důvodu nefunkční rodiny inklinovat k patologickým formám chování. Pomocí individuálního a partnerského přístupu usiluje o pozitivní změnu ve způsobu života dětí a mladistvých, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci, zažívají osobní krize nebo těžkosti vlivem nepochopení okolí, problémů mezi rodiči, osamělosti, šikany nebo tlaku na splnění životních úkolů či rozhodnutí, které přesahují jejich možnosti. Pro tyto děti a mládež ve věku od 6 do 26 let poskytuje Armáda spásy v různých městech České republiky 15 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Sociální pracovníci v nich poskytují klientům informace, podporu, pomoc a předchází tak sociálnímu vyloučení. Mají profesionální přístup a užívají srozumitelný způsob komunikace vzhledem k věku a schopnostem klientů. Služby jsou poskytovány zcela bezplatně.
„V Brně máme celkem tři Nízkoprahová zařízení pro děti mládež – Lavina, Jonáš a Dživipen. Tyto kluby úzce spolupracující s Českou asociací streetwork (ČAS), což je střešní organizace nízkoprahových sociálních služeb. Centrum Lavina úspěšně absolvovalo rozvojový audit ČAS a stali jsme se tak jejími členy. Momentálně jsme zapojeni do projektu „Společně a odborně“ a v rámci něj absolvují rozvojový audit i další dvě centra,“ uvádí Lucie Zajíčková, vedoucí přímé práce Armády spásy.
„Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Fontána působí v Jirkově již řadu let. Během této dlouholeté práce jsme uspořádali bezpočet preventivních a zábavných akcí pro děti a mládež. Preventivními programy se snažíme předcházet u dětí a mládeže nejen zdravotním rizikům plynoucím z neadekvátního trávení volného času, ale také získávání nezdravých návyků během dospívání,“ popisuje práci Jan Kozel, sociální pracovník Armády spásy.
V klubech NZDM se pořádají interaktivní přednášky na závažná témata jako je kriminální činnost mladistvých, protidrogové besedy, besedy zdravé výživy či pravidelné hygieny, ale využívají i exkurzí na preventivní programy pro veřejnost. „Navštívili jsme například protidrogový vlak, kde měli naši uživatelé možnost poznat, jaká rizika mohou nastat při konzumaci alkoholu a drog,“ říká Jan Kozel. „Pro klienty pořádáme různé akce s preventivním přesahem. V minulých létech jsme připravili například
workshop graffiti, další na sebeobranu nebo jsme si pozvali odborníky z Bílého kruhu bezpečí, kteří s klienty řešili trestné činy. Účastníme se také mnoha konferencí, kulatých stolů s odborníky, vzdělávání i stáží a nabité zkušenosti aplikujeme do vlastní praxe s klienty,“ doplňuje Lucie Zajíčková.
V klubech NZDM dbají na to, aby volnočasové programy byly sestavovány tak, aby měly preventivní charakter, obsahovaly prvky kooperace a spolupráce v týmu. „Pracovníci přistupují ke klientům s respektem a zcela zásadní pro jejich práci je vytvoření vzájemného vztahu důvěry. Zajišťují pro děti a mladistvé bezpečné a podnětné prostředí a připravují preventivní programy či besedy s odborníky na aktuálně řešená témata,“ hodnotí Lucie Zajíčková. Aktivity se týkají nejen sportu a stolních her, ale také kvízů a vědomostních soutěží, které obsahují prvky informační a finanční gramotnosti.
„Působnost služby našeho centra se snažíme také rozšiřovat mimo standardní pracovní dobu. Pořádali jsme tzv. klubové soboty, jednou za rok pořádáme přespávací den, abychom umožnili uživatelům co nejvíce kontaktu s naší službou. Pořádáme i celodenní výlety do okolí, které jsou spojené vždy s nějakým programem či exkurzí. Snažíme se našim uživatelům předat zábavnou formou zdravé způsoby života, a to nejen po stránce zdraví, ale i stránce finanční a informační, aby do budoucna neskončili na ulici kupříkladu kvůli dluhům, drogám, alkoholu a dalším negativním způsobům života,“ dodává Jan Kozel.
Dle Lucie Zajíčkové pracovníci NZDM spolupracují i se školami ze svého okolí a kontaktují je s nabídkou svých služeb: „Považujeme za zásadní spolupráci všech subjektů, které pracují s dětmi a mladými dospělými, a proto se aktivně věnujeme síťování a navázání spolupráce s dalšími organizacemi, školními psychology a preventisty, PČR a kurátory z OSPOD.“
Zároveň vypomáhají s přípravou do školy dětem, které nezvládají výuku v běžném školním prostředí nebo potřebují pomoci s vysvětlením dané látky. „Doučování se věnujeme v našem centru každý den a nabízíme i možnost výpomoci přímo v rodinách. Věnujeme se předmětům ze základní školy a začátku školy střední. Pár uživatelů jsme i připravovali na přijímací zkoušky na střední školu,“ sděluje Jan Kozel.
Pořádají se i nejrůznější akce pro veřejnost, čímž se zástupci NZDM snaží odkázat nové uživatele, mladé i dospělé, z ulic na všechny služby Armády spásy. Prezentace služeb probíhá formou rozdávání letáků se soutěžemi určenými hlavně pro děti a mládež. Tím se snaží dát široké veřejnosti na vědomí, že tu je Armáda spásy právě pro ty, kteří ji potřebují. Například NZDM v Brně začínají od roku 2021 poskytovat terénní formu práce, tzv. streetwork. „Cílem je přiblížit se klientům v jejich přirozeném sociálním
prostředí a poskytnout tak pomoc té skupině osob, která ji sama nedokáže nebo odmítá vyhledat,“ dodává závěrem Lucie Zajíčková.
Situace s pandemií v loňském roce ukázala, jak je v dnešní době velmi důležitá online forma práce, a proto se Armáda spásy chystá v letošním roce k rozvoji i v této oblasti.
