Psychická onemocnění jsou častou příčinou bezdomovectví

Téma duševního zdraví se v dnešní době stává ústředním společenským tématem, jelikož čím dál více dochází k uvědomění, že péče o duši je minimálně stejně tak důležitá, jako péče o tělo. To však tak docela neplatí v případě cílové skupiny Armády spásy, tedy lidí bez domova. Přitom to jsou právě ti, kteří jsou v oblasti zdraví nejvíce ohroženi. Proto Armáda spásy přichází s novým projektem Duše bez domova.

„Lidé bez domova mají přirozeně zhoršenou životosprávu, chybí jim základní životní potřeby, tedy jídlo a pití. Mají nedostatek sucha, tepla a hygienického zázemí, se kterým souvisí vyšší výskyt infekčních onemocnění,“ popisuje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy a dodává: „Ve zvýšené míře jsou také vystaveni chronickému stresu a nedostává se jim pocitu bezpečí, který běžně máme ve svých domovech. Často jsou také obětmi násilí, a to uvnitř i vně komunity. Své jednání musí přizpůsobit drsnému prostředí ulice, což z dlouhodobé perspektivy negativně zasahuje lidskou psychiku.“

Dle knihy Kudy ke dnu (Libor Prudký, Michaela Šmídová) trpí vysoké procento lidí bez domova zdravotními potížemi fyzického či psychického charakteru nebo jejich kombinací. Právě zdravotní problémy, a to zejména ty psychického původu, jsou třetí ze čtyř hlavních cest vedoucích k životu na ulici. U 10 – 15 % lidí bez domova můžeme říci, že psychické potíže byly příčinou nebo jednou z příčin jejich bezdomovectví. 80 % lidí bez domova se pak potýká s psychickými problémy, které přímo souvisí s pobytem na ulici.

Z šetření Armády spásy, které se uskutečnilo v roce 2015 v azylových domech, vyplynulo, že zatímco podstatná část fyzických zdravotních problémů lidí bez domova je důsledkem života na ulici, psychické problémy bývají často jeho příčinou.

„U 100 % lidí bez domova můžeme nalézt přítomnost traumatu. Ať už byly důvody vedoucí k bezdomovectví jakékoli, situace, kdy hrozí skutečné riziko, že se ocitnete bez přístřeší, moment samotný, nebo následná realita pobytu na ulici, je totiž zcela nepochybně velmi traumatizující,“ říká Jitka Modlitbová, ředitelka Centra sociálních služeb Bohuslava Bureše Armády spásy v Praze a dodává: „V Armádě spásy nám z toho jednoznačně vyplývá, že péče o duševní zdraví by se měla stát nedílnou součástí řešení klientovy situace.“

Příběh klientky:

„Paní Dagmar přespávala několik týdnů na noclehárně a přes den se pohybovala na denním centru. I vzhledem k jejímu věku (58 let) se u ní začalo projevovat více onemocnění, které byly spojené s prožitým minulým obdobím,“ popisuje Jitka Modlitbová.

Po ztrátě manžela přišla o byt, ve kterém zanechala i svoje věci a při prvním kontaktu byla dezorientovaná. Měla pouze informace, které ji poskytl sociální pracovník. Ty začala vstřebávat až při nástupu do azylového domu, kde měla zpočátku potíže se soužitím s ostatními a dodržováním pravidel. Služba jí proto byla ukončena, po uplynutí stanovené doby se však po podání nové žádosti vrátila do azylového domu.

„Paní Dagmar si sama zažádala o terapii a po dobu cca šesti měsíců pravidelně docházela každý týden. Postupně jí se podařilo získat náhled na minulé události a získat si určitý odstup od předjímaných možných následků. Došlo u ní ke zmírnění strachu z budoucnosti a následně začala pomalu řešit své zdravotní problémy, což se jí celkem samostatně podařilo,“ doplňuje Jitka Modlitbová.

Na terapii pracovala zejména s minulostí, a to až na úroveň primární rodiny a postupně se seznamovala s možnostmi, které jsou realizovatelné. To celé vedlo k tomu, že si postupně našla samostatné bydlení v jedné z pražských městských částí a přestěhovala se.

„Následně, v návaznosti na práci v terapii, si na doporučení našla odpovídající zaměstnání a zařadila se v rámci možností do běžného života. V terapii si zjistila, jaké situace jsou pro ni potencionálně nebezpečné a zdá se, že se jim v dalším životě snaží vyhýbat. S terapeutem je stále v písemném kontaktu a dle zpráv z jejího pracoviště se jí i v práci daří. V současné době se intenzivně věnuje zlepšení svého zdravotního stavu,“ uzavírá Jitka Modlitbová.

Pokud chcete spolu s námi řešit nejen důsledky, ale i příčiny, můžete podpořit nový projekt Armády spásy Duše bez domova.


To chci podpořit


tisková zpráva